Tak kam se mi vystříkáš? Máš to raději do pusinky nebo to celé naboucháš do mě? Udělej mi to podle libosti, nejsem proti.

Ženy, které poskytují sexuální služby, se setkávají s násilím ze strany policie a strážníkůzpět

Žádost o úplatek, poskytnutí sexuální služby zdarma, rasistické urážky, vyhrožování zadržením na služebně, fyzické násilí, ponižující jednání, tyto a mnoho dalších podob má násilí a nekorektní chování ze strany policie a strážníků, s nímž se setkávají ženy poskytující placené sexuální služby. Na současný stav ukazuje výzkum organizací ROZKOŠ bez RIZIKA (R-R) a Spolek Ulice Plzeň, které ženám nabízí sociální a zdravotní služby. Alespoň část problému by pomohly vyřešit zóny tolerance, které existují například v sousedním Německu nebo Rakousku.

»Není výjimečné, že se ženy setkávají s problematickým jednáním i v situacích, kdy se staly obětí trestného činu a hledají u policie pomoc. Máme zdokumentovány případy bagatelizování hlášené události, vinění oznamovatelky, že si za skutek může sama nebo ponechání ženy na místě činu v případě únosu,« říká spoluautorka výzkumu Petra Kutálková z ROZKOŠE bez RIZIKA.

Jedna z žen například uvedla: »Mám špatné zkušenosti, asi jako každá z nás. Stal se mi incident se zákazníkem a samozřejmě jsem zavolala policii. Chovali se ke mně tak, jakože tam nemám co dělat, místo, aby mi nabídli zdravotní [prohlídku], protože ten zákazník mně nastříkal pepřový sprej do obličeje. Když mě odvezli na služebnu, tak se ke mně chovali s nezájmem. Říkala jsem, že protokol takhle nepodepíšu, ale přinutili mě ho podepsat. Nakonec to dopadlo tak, že mně poslali pokutu tisíc korun, že jsem tam neměla co dělat. Takže dobrý zkušenosti nemám, byla jsem na tom pak psychicky špatně.«

Situace žen komplikují obecní vyhlášky, které poskytování sexuálních služeb na území obce zakazují. »Negativními dopady vyhlášek na ženy nabízející sexuální služby jsou jejich větší zranitelnost, snížení bezpečí při práci, zdravotní rizika či zhoršení sociální situace,« uvádí spoluautor výzkumu a vedoucí Terénního programu Ulice Jiří Frýbert a dodává: »Ženy mají s různými složkami různé zkušenosti a ne všechny policisty či strážníky hází do jednoho pytle, Zjednodušeně lze říci, že nejhorší zkušenosti mají s Městskou policií, lépe hodnotí Službu pořádkové policie (Policie ČR) a největší důvěru chovají k Službě kriminální policie a vyšetřování (Policie ČR), což vyplývá i z toho, že každý orgán má jiné úkoly a jinak do jeho práce zasahuje vyhláška o zákazu prostituce.«

Nesnadnou situaci žen pracujících tzv. »na trase« by podle R-R i Ulice vyřešily zóny tolerance a tippelzóny, které už úspěšně odzkoušeli například v sousedním Německu nebo Rakousku. Jedná se o vyhrazená místa, ať již formou ! oploceného areálu či určených lokalit v obci, kde může výměna ! sexuálních služeb za peníze probíhat snadněji podle určených pravidel. »Obec, která takovou zónu zřídí, dává jasně najevo, že jí záleží nejen na zajištění veřejného pořádku, ale i na bezpečí žen, které sexuální služby poskytují. Úlohou strážníků pak není sexuální pracovnice z místa vystrnadit a za poskytování služeb sankcionovat, ale naopak zajistit v prostoru bezpečí. To mění dynamiku vzájemných vztahů k lepšímu,« doplňuje Petra Kutálková z R-R.

ROZKOŠ bez RIZIKA, z. s. (R-R) vznikla v roce 1992. Posláním neziskové organizace je zlepšovat postavení sexuálních pracovnic a snižovat rizika, která s sebou práce v sexbyznysu přináší. R-R ženám ze sexbyznysu nabízí sociální, zdravotní a terapeutické služby a internetové poradenství. V současné době má tři poradenská centra (Praha, Brno, Č. Budějovice), devět týmů pracujících ve dvanácti krajích České republiky a k dispozici mobilní ambulanci s malou gynekologickou ordinací. Organizace pravidelně pořádá akce pro veřejno! st, např. testování na HIV zdarma, připravuje besedy, přednášky, ale i divadelní představení. V posledních letech se cíleně věnuje rozvoji sexuální asistence v ČR. Více na www.rozkosbezrizika.cz.

ID / Jméno:

Heslo: