Naslouchej mému vzdychání a uslyšíš jak se krásně udělám. Celé ti to popíšu a uvidíš, že se budeš chtít ke mně přidat.

Ona to chce míň než já. Co s tím?zpět

Tohle je vždycky problém. Muž »to« chce každý den, kdežto pro ženu je sex jednou za měsíc ažaž. Nebo žena potřebuje k uspokojení delší dobu, zatímco chlap už po vyvrcholení není schopen bleskové erekce. Těch problémů může být celá řada. A platí, že čím jsou si partneři podobnější z hlediska sexuálních potřeb či praktik, je to lepší.

Což o to, rozdílnost v oblíbených praktikách by neměla být problémem. Pokud je například muž masochista a žena má sadistické sklony, jde dokonce o vítané spojení.

Ovšem i tehdy, když muž miluje, dejme tomu, orál a žena by se bez uspokojování partnera ústy obešla, nemusí vyvstat problém. Proč bychom nemohli dělat potěšení jen a výhradně pro toho druhého? Když ho uvidíme vzrušeného a roztouženého, logicky to potěší a roztouží i nás. Měla by ale existovat reciprocita – to znamená aby jeden partner nebyl pořád jen obsluhujícím, a druhý obsluhovaným.

Jestli však v něčem může být rozdílnost opravdovou komplikací, jsou to představy ohledně četnosti sexu. Tady nepomáhá nic jiného než vzájemná komunikace.

Rada zní: Přijďte na kloub tomu, proč to ten druhý chce méně než vy (např. stres v práci, nesoulad v partnerství, zdravotní komplikace, syndrom vyhoření apod.). Hlavně situaci nepřecházejte jen tak, ani nedělejte smutné, ublížené oči. Komunikujte a hledejte společné cesty. Jen tak pochopíte blíže potřeby partnera a jen tak je můžete blíže sladit s těmi vlastními.

František Houska
(autor je psycholog a sexuolog)

ID / Jméno:

Heslo: