Pojď mi to udělat do všech dírek a vůbec se se mnou nemazli. Ráda si nechám od tebe diktovat pravidla.

Miss Eva Čerešňáková otevřela školuzpět

Plná emocí a zážitků byla pro Evu Čerešňákovou cesta do Bangladéše, kde z výtěžku vlastního charitativního projektu 4U2 nechala postavit základní školu v Kata Bari, jež umožní vzdělání více jak sto dětem ročně. Slavnostního otevření se zúčastnila osobně a doprovodil ji i partner Martin Ditmar.

»Bylo velmi dojemné vidět, jak uprostřed panenské přírody, kousek od hranic s Indií, vyrostla nová základní škola. Pro lidi z vesnice Kata Bari, jež má několik stovek obyvatel, to byla významná událost a otevření školy bylo velkou slavností. Mám nesmírnou radost a jsem vděčná, že se to díky mnoha sponzorům podařilo, a při ceremoniálu mi ukáply i slzy dojetí,« prozradila Eva, která peníze na stavbu školy vybírala dva roky v rámci charitativního projektu 4U2. Finanční podporu na vzdělání a výživu dětí v Bangladéši ovšem posílala již od své první návštěvy Bangladéše v roce 2009. Kromě financí na stavbu školy zajistila od českého sponzora i příspěvek na nákup školních lavic.

Bangladéš patří mezi nejchudší státy světa a Čerešňáková se i přes zvýšená bezpečnostní rizika do této země vydala již podruhé. Tentokrát však nejela úplně sama. Na cestu se vydala i s přítelem Martinem, který tamním učitelům přivezl moderní pomůcky. Kvůli bezpečnosti doprovázela na části cesty české cestovatele plně ozbrojená policejní eskorta.

»Situace v Bangladéši není ideální a stejně jako v Africe či jiném chudém státě je každý cizinec v ohrožení. Jelikož se při příležitosti otevření nové školy natáčel pro Papežská misijní díla, přes která jsem finance na stavbu nové školy posílala, dokument o Bangladéši, byla naše návštěva předem nahlášena. Vláda nám sama přidělila ozbrojenou policejní ochranu, díky které jsme se při projíždění méně civilizovanými oblastmi mohli cítit bezpečně a nic se nám nestalo,« podělila se o nevšední zážitek z exotické cesty Eva.

Během několika dnů, které Česká vicemiss 2007 v Bangladéši strávila, měla možnost vidět i další lokality, kde jsou možnosti vzdělání velmi limitované, stejně jako setkat se s místními lidmi či se stát součástí kulturních tradic a programů.

»Vše je velmi prosté, ale ti lidé jsou nesmírně srdeční, přátelští a váží si naprosto všeho. Může to být bonbon, který jim věnujete, propiska nebo jednoduché hračky. Vzdělání samotné pro ně má nevyčíslitelnou hodnotu, protože jim umožní šanci na lepší budoucnost,« uvádí své dojmy z cesty Martin Ditmar, který by rád spolu s Evou vybudoval v Bangladéši další školu. »Pocit, že umožníte více jak stovce dětí každý rok možnost základního vzdělání, je nesmírně krásný,« uzavírá plány Eva.

ID / Jméno:

Heslo: