Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.

Co děláme při sexu špatně?zpět

Kdo z nás by si někdy nepřál být bezchybný, nebo se tomu alespoň přiblížit? Byl by to ráj na zemi. V zaměstnání bychom vždy zvolili to nejoptimálnější řešení, chyby bychom nedělali, ani když si bereme půjčku, kupujeme výbavu do bytu nebo vybíráme partnera. Ideální, ale naprosto nereálné. Člověk je tvor chybující, a to i v takové sféře, kde si to jen velmi nerad připouští - v milostném životě. S tím se nedá vůbec nic dělat. Z každé chyby se však lze poučit. Zvláště proto, že některé jsou natolik rozšířené, že bychom je občas našli v každé posteli, na kterou bychom ukázali...

Mlčeti je zlato
Stará přísloví říkají mnoho moudrého. Ale když to převedeme na sex, vyjde nám vesměs úplná kravina. Vezměte si třeba takové rčení »mlčeti je zlato«. Pokud se jím budete řídit od počátku vašeho partnerského vztahu, časem se se zlou potážete. A to nejen v posteli. Možná vám to přijde divné, ale vůbec nejčastější chybou je, když si lidé nejsou schopni o svých pocitech, potřebách, touhách a snech popovídat. Váš partner (či partnerka) není jasnovidec, nemůže na vlastní kůži prožívat to, co vy při každém konkrétním dotyku. Je na vás, abyste dokázali tomu druhému sdělit, co se vám líbí, kde by měl přidat a kde naopak ubrat, či co toužíte někdy zažít. Jen tak se vám může splnit přesně to, co máte na srdci (či spíše někde úplně jinde). A nebojte se s vaším partnerem mluvit ani o touhách, které spadají takříkajíc za rámec běžného sexu. Protože - co je v sexu normální, a co už ne? Jasná hranice neexistuje. Co jednomu přijde jako absolutní extrém, to druhý pár provozuje jako běžnou věc. Jediné pravidlo platí, že příslušná poloha, praktika či způsob milování musí být vašemu partnerovi (partnerce) příjemný, či minimálně akceptovatelný. Zkrátka k tomu nesmí mít odpor. Že právě v tom je zakopaný pes? Že se bojíte partnerce sdělit, co byste rádi zkusili, aby se vám nevysmála nebo aby vás neodsoudila? Pokud by to udělala, pak určitě není ani zdaleka ta pravá, a vy byste si měl už honem začít hledat jinou. Totéž platí samozřejmě i u opačného pohlaví.

Honba za ženským orgasmem
Mnoho mužů se domnívá, že pokud žena neprožila při milování orgasmus, a to minimálně dvakrát, pak zklamali a cítí se frustrováni či poníženi. Vycházejí přitom z mylného dojmu, že sex bez orgasmu si nemůže nikdo užít. Muži to tak opravdu vesměs všichni mají, jenže ženy si užívají i ty příjemné a vzrušující pocity blízkostí a splynutí, a neprovozují je jen jako běh k jednomu slastnému cíli. Pro ně často znamená mnohem víc »to všechno okolo« než chvilkový orgasmus. Ba co víc: třetina žen ho nikdy nemůže zažít, a ze zbylých dvou třetin prožívá skutečný vaginální orgasmus jen patnáct procent. Sebelepší partner tedy u některých dam a dívek nemá šanci, byť by se snažil sebevíc. Frustrace z vlastního neúspěchu ovšem není namístě ani tehdy, pokud se muž miluje s ženou, která není anorgastická. Schopnost dosáhnout orgasmu totiž z valné části závisí především na ženě. Pokud zná své tělo a rozumí mu, může být její partner klidně úplný břídil a stejně ji přivede k uspokojení.

Čím častější sex, tím lépe
Žijeme v době, kdy na nás média z každého rohu vykřikují informace o promilovaných nocích, gejzírech vášně, nadměrných penisech či multiorgastických ženách. A pokud najednou shledáme, že k tomuto všemu má náš milostný život na hony daleko, cítíme se v depresi. Je to podobné, jako když krásné a sexy ženy »krev a mlíko« začínají hubnout jen proto, že kdykoli si pustí televizi, mají před očima kostnaté modelky, jež váží čtyřicet kilo i s postelí. Například stačí, když se někdo vytasí s průzkumem, že průměrný pár se miluje obden, a už jsme z toho celí nesví. Ptáte se sami sebe, kde se stala chyba, že zrovna já to mám jen jednou do týdne? Jenže ve skutečnosti nezáleží ani tak na kvantitě, jako spíše na kvalitě. Když prožijete o víkendu vášnivé milování, které uspokojí oba partnery (a hlasitá vášeň až vzbudí sousedy), je to mnohem lepší, než kdybyste si měli obden jenom odbývat povinnost, abyste zapadli do průměru. Je třeba, aby si sex užívali oba partneři, a věřte, že když jeden na milostné hrátky nemá chuť, přesto se však do nich ze soucitu k partnerovi nebo na základě nátlaku vrhne, budou ochuzeni oba.

Chlapi to chtějí tvrdě, ženy něžně
Pokud máte zafixováno v hlavě, že byste měl polohy střídat jako Casanova, pak žijete v hlubokém omylu. Raději hledejte takovou, která bude vyhovovat vám oběma (samozřejmě jich může být i více). Souvisí s tím i zakořeněná představa, že pokud se nemilujete stále na nových a nových místech, přichází do vztahu zákonitá nuda a stereotyp. Ano, dělat to na pračce, v kuchyni nebo v parku na lavičce je pro jednou či po dvakrát vzrušující, ale ve skutečnosti taky dost nepohodlné. A právě pohodlí je často pro něžné pohlaví (ale leckdy i pro to silnější) klíčové k absolutnímu uvolnění a oddání se pocitům slasti. Zajímavé je i to, jak často si ženy mylně myslí, že chlapi to mají rádi jen tvrdě, předehru by nejraději vynechali a pro každého je nejlepší, když mu ho vezme ženská do pusy. Kdepak, i ten největší tvrďák má občas rád něhu. Stejně jako každá žena tu a tam dostane chuť jít rovnou na věc bez jakéhokoli laskání. A orální sex? Vězte, že existují muži, kteří by se absolutně obešli bez toho, že jim žena laská pohlaví ústy. Každý člověk je zkrátka jiný, a i u jednotlivce se jeho potřeby a pocity mění. Jen je o tom třeba neustále komunikovat (čímž se dostáváme oklikou zpět k prvnímu bodu).

Tak co, jaký jsem byl?
Není nic trapnějšího, než když se partner zeptá ženy po vášnivém milování: »Tak co, jaký jsem byl?« Nebo když se na to samé zeptá naopak partnerka. Krásně to paroduje film »Lhář, lhář« s Jimem Carreyem v hlavní roli. Prohnaný právník tam není schopen díky magickému zázraku lhát, a tak dotyčné (shodou okolností své šéfové) po sexu řekne: „Už jsem měl lepší!“ A vzápětí pochopitelně letí ze dveří. Po pravdě řečeno: pokud nalijete sami sobě čistého vína, asi dojdete k závěru, že byste podobnou odpověď jako dotyčná šéfka vyslechli po své hloupé otázce, následující bezprostředně po milování, mnohem častěji. Nebo si snad myslíte, že právě teď jste byl ten nejlepší z nejlepších? Je v tom trocha pokrytectví. Člověk chce slyšet, že »byl dobrej«, i kdyby to nebyla pravda (jiná odpověď není žádoucí). Nehledě na to, že otázka »jaký jsem byl« odkazuje výhradně na samotného tázajícího. Slyšíte v tom tu ješitnost a sebestřednost? Pokud by šlo tázajícímu skutečně o jeho protějšek, tak přece nasměruje dotaz na něj (na ni): místo »jaký jsem byl(a)?« řekne »miláčku, jak se ti to líbilo?« Když už se mermomocí chcete zeptat, pak raději takto. Ale nejlépe je mlčet a vyčkat na to, co řekne ten druhý. A ani nemusí nic říkat: vnímavý partner, který se nesoustředil při milování jen na sebe, vycítí, jak se to druhé osobě líbilo a jak byla potěšena.

Vášeň stejně vyprchá, tak proč se snažit...
Říká se, že skutečná vášeň, která souvisí se stavem bezmezné zamilovanosti, vyprchá po roce, maximálně roce a půl. Na počátku vztahu je vzájemná přitažlivost na takové výši, že netřeba žádný problém ani řešit. Vše klape, protože mezi mužem a ženou to jiskří jako při ohňostroji. Jenže co dělat, až vášeň vyprchá? Existují i jedinci, kteří střídají své protějšky pravidelně po uplynutí jednoho roku, aby těmto komplikacím předešli. A pak jsou takoví, co se s »vyprcháním« smířili, ale to natolik pasivně, že se nesnaží o zvrat. „Přijde stereotyp, jako zákonitě vždy a u všech lidí. To je nezvratné a nedá se s tím nic dělat. Tak proč se snažit?“ jen mávnou rukou. Ale tím si dláždí cestu do pekel. Vztah není klidnou hladinou bazénu, ale pořádně rozbouřeným mořem. A pokud protějšek ucítí nudu, po chvilce váhání z něj vycouvá. Možností, jak skoncovat se stereotypem v posteli, je hned několik. Doporučuje se především tzv. »hraní rolí« jako na divadle. Jednou jste student s učitelkou, podruhé lékař s pacientkou, potřetí třeba podnikatel se sekretářkou. Můžete si i opatřit typické obleky pro to které povolání a sehrát ještě před mazlením malou »svádivou« scénku. Uvidíte, že vás to oba rozrajcuje k nepříčetnosti, protože zažijete něco zcela nového a nepoznaného. Najednou o stereotypu nemůže být ani řeč. A pomalu i vy začnete věřit odborníkům přes partnerství, kteří nedávno přišli s překvapující tezí, že každý z nás je schopný dlouhodobě prahnout po jediné osobě. Touha člověka však funguje jako kamna: aby mohly hřát, potřebují neustálé přikládání paliva. Jestliže na to rezignujete, pak už se chladu nezbavíte. Receptů na zpestření milostného života však existuje mnohem více. Počkejte si do příštího čísla, a možná se sami budete divit, jak je většina z nich prostá...
Převzato z časopisu Patriot 3/4 2009

ID / Jméno:

Heslo: