Jedno číslo mi nestačí, chci to pořád a neustále mám chuť na pořádný ocas v moji šťavnaté kundičce. Zajíčci jsou vítáni, ráda zaučím i ty nezkušené.

Co by se při sexu nemělo dělat? II.zpět

Chlapi to chtějí tvrdě, ženy něžně
Pokud máte zafixováno v hlavě, že byste měl polohy střídat jako Casanova, pak žijete v hlubokém omylu. Raději hledejte takovou, která bude vyhovovat vám oběma (samozřejmě jich může být i více). Souvisí s tím i zakořeněná představa, že pokud se nemilujete stále na nových a nových místech, přichází do vztahu zákonitá nuda a stereotyp. Ano, dělat to na pračce, v kuchyni nebo v parku na lavičce je pro jednou či po dvakrát vzrušující, ale ve skutečnosti taky dost nepohodlné. A právě pohodlí je často pro něžné pohlaví (ale leckdy i pro to silnější) klíčové k absolutnímu uvolnění a oddání se pocitům slasti. Zajímavé je i to, jak často si ženy mylně myslí, že chlapi to mají rádi jen tvrdě, předehru by nejraději vynechali a pro každého je nejlepší, když mu ho vezme ženská do pusy. Kdepak, i ten největší tvrďák má občas rád něhu. Stejně jako každá žena tu a tam dostane chuť jít rovnou na věc bez jakéhokoli laskání. A orální sex? Vězte, že existují muži, kteří by se absolutně obešli bez toho, že jim žena laská pohlaví ústy. Každý člověk je zkrátka jiný, a i u jednotlivce se jeho potřeby a pocity mění. Jen je o tom třeba neustále komunikovat (čímž se dostáváme oklikou zpět k prvnímu bodu).

Tak co, jaký jsem byl?
Není nic trapnějšího, než když se partner zeptá ženy po vášnivém milování: »Tak co, jaký jsem byl?« Nebo když se na to samé zeptá naopak partnerka. Krásně to paroduje film »Lhář, lhář« s Jimem Carreyem v hlavní roli. Prohnaný právník tam není schopen díky magickému zázraku lhát, a tak dotyčné (shodou okolností své šéfové) po sexu řekne: „Už jsem měl lepší!“ A vzápětí pochopitelně letí ze dveří. Po pravdě řečeno: pokud nalijete sami sobě čistého vína, asi dojdete k závěru, že byste podobnou odpověď jako dotyčná šéfka vyslechli po své hloupé otázce, následující bezprostředně po milování, mnohem častěji. Nebo si snad myslíte, že právě teď jste byl ten nejlepší z nejlepších? Je v tom trocha pokrytectví. Člověk chce slyšet, že »byl dobrej«, i kdyby to nebyla pravda (jiná odpověď není žádoucí). Nehledě na to, že otázka »jaký jsem byl« odkazuje výhradně na samotného tázajícího. Slyšíte v tom tu ješitnost a sebestřednost? Pokud by šlo tázajícímu skutečně o jeho protějšek, tak přece nasměruje dotaz na něj (na ni): místo »jaký jsem byl(a)?« řekne »miláčku, jak se ti to líbilo?« Když už se mermomocí chcete zeptat, pak raději takto. Ale nejlépe je mlčet a vyčkat na to, co řekne ten druhý. A ani nemusí nic říkat: vnímavý partner, který se nesoustředil při milování jen na sebe, vycítí, jak se to druhé osobě líbilo a jak byla potěšena.

Vášeň stejně vyprchá, tak proč se snažit...
Říká se, že skutečná vášeň, která souvisí se stavem bezmezné zamilovanosti, vyprchá po roce, maximálně roce a půl. Na počátku vztahu je vzájemná přitažlivost na takové výši, že netřeba žádný problém ani řešit. Vše klape, protože mezi mužem a ženou to jiskří jako při ohňostroji. Jenže co dělat, až vášeň vyprchá? Existují i jedinci, kteří střídají své protějšky pravidelně po uplynutí jednoho roku, aby těmto komplikacím předešli. A pak jsou takoví, co se s »vyprcháním« smířili, ale to natolik pasivně, že se nesnaží o zvrat. „Přijde stereotyp, jako zákonitě vždy a u všech lidí. To je nezvratné a nedá se s tím nic dělat. Tak proč se snažit?“ jen mávnou rukou. Ale tím si dláždí cestu do pekel. Vztah není klidnou hladinou bazénu, ale pořádně rozbouřeným mořem. A pokud protějšek ucítí nudu, po chvilce váhání z něj vycouvá. Možností, jak skoncovat se stereotypem v posteli, je hned několik. Doporučuje se především tzv. »hraní rolí« jako na divadle. Jednou jste student s učitelkou, podruhé lékař s pacientkou, potřetí třeba podnikatel se sekretářkou. Můžete si i opatřit typické obleky pro to které povolání a sehrát ještě před mazlením malou »svádivou« scénku. Uvidíte, že vás to oba rozrajcuje k nepříčetnosti, protože zažijete něco zcela nového a nepoznaného. Najednou o stereotypu nemůže být ani řeč. A pomalu i vy začnete věřit odborníkům přes partnerství, kteří nedávno přišli s překvapující tezí, že každý z nás je schopný dlouhodobě prahnout po jediné osobě. Touha člověka však funguje jako kamna: aby mohly hřát, potřebují neustálé přikládání paliva. Jestliže na to rezignujete, pak už se chladu nezbavíte. Receptů na zpestření milostného života však existuje mnohem více. Počkejte si do příštího čísla, a možná se sami budete divit, jak je většina z nich prostá...

ID / Jméno:

Heslo: